Žehlení

Podobně jako praní i žehlení představovalo velice namáhavou práci -žehlička mohla být až 3 kg těžká. Používalo se několik typů kovových žehliček - žehličky opatřené dutinou, do které se vsypávalo dřevěné uhlí, žehličky s vkládaným kovovým jádrem, od konce
19. století to byla jednoduchá želízka, do kterých
se po rozpálení na kamnech připínala rukojeť. K jedné rukojeti se obvykle prodávaly dvě i více žehliček.
Na počátku 20. století se pak objevily ještě žehličky lihové a plynové. Lihové žehličky, stejně jako jejich předchůdkyně na dřevěné uhlí, však ohrožovaly žehlící osoby zplodinami hoření, zvláště oxidem uhelnatým.